Yettiho planeta

Gibon Vědecká klasifikace: třída savci, řád primáti, podřád vyšší primáti, nadčeleď hominoidi a čeleď gibonovití Rody: Hylobates, Hoolock, Nomascus a Symphalangus Výška: samci 45 až 64 cm, samice 45 až 64 cm Váha: samci 5 až 7 kg, samice 5 až 7 kg Potrava: ovoce, plody, listy, květy, semena, bobule a hmyz Místo výskytu: jižní, jihovýchodní a východní Asie Biotop: tropické a subtropické deštné pralesy Gibon je označení pro opice z čeledi gibonovitých ( Hylobatidae ) a spadá do podřádu vyšší primáti. Čeleď gibonovití je zařazena do nadčeledi hominoidi, jejíž součástí je i čeleď hominidi s rody orangutan, gorila, šimpanz a člověk. Hominoidi je nadčeleď z oddělení úzkonosých primátů, které společně s oddělením ploskonosí tvoří podřád opice. Čeleď gibonovití je rozdělena na rody Hylobates, Hoolock, Nomascus a Symphalangus . Někdy se rod Symphalangus za součást čeledi gibonovití nepočítá (místo něho se použije rod siamang) a jako giboni jsou nazýváni pouze zástupci zbylých tří rodů. To

Makak formozský Vědecká klasifikace: třída savci, řád primáti, čeleď kočkodanovití a rod makak Druh: jedná se o druh makaka Výška: samci 50 až 60 cm, samice 50 až 60 cm Váha: samci 5 až 18 kg, samice 5 až 18 kg Potrava: rostliny, batáty, hmyz, drobní obratlovci Místo výskytu: Tchaj-wan (stát Čínská republika) Biotop: hornatý terén se smíšenými nebo bambusovými lesy Makak formozský ( Macaca cyclopis ) nebo též makak formoský je úzkonosá opice z čeledi kočkodanovití ( Cercopithecidae ) a rodu makak ( Macaca ). Makak formozský je endemický druh a vyskytuje se pouze na ostrově Tchaj-wan (plocha 36 000 km2). Jedná se o jediného primáta mimo člověka, který se na ostrově Tchaj-wan vyskytuje. Druh popsal anglický přírodovědec Robert Swinhoe v roce 1862, který na ostrově Tchaj-wan působil jako konzul a objevil tam mnoho ptačích druhů jihovýchodní Asie. Makak formozský žije v severovýchodní a jihozápadní části ostrova, kde obývá především hornatý terén se smíšenými nebo bambusovými lesy. Ob

Makak červenolící Vědecká klasifikace: třída savci, řád primáti, čeleď kočkodanovití a rod makak Druh: jedná se o druh makaka Výška: samci cca 50 až 75 cm, samice cca 50 až 75 cm Váha: samci cca 11 kg, samice cca 9 kg Potrava: rostliny, plody, listí, výhony, ovoce, semena, bobule - záleží na lokalitě Místo výskytu: Japonsko Biotop: hory a lesy (mírné klima) Makak červenolící ( Macaca fuscata ), nazývaný též jako makak japonský (japonsky 日本猿 nihonzaru ) je jediný druh primáta mimo člověka, který se vyskytuje v Japonsku. Zajímavostí je, že tento druh makaka je nejseverněji žijícím primátem vůbec. Odolávat chladným zimním podmínkám a mrazivým teplotám, které v Japonsku panují převážně na severu ostrova Honšú, je schopný díky velice husté rezavohnědé srsti, který ho chrání. Makakové jsou středně velká zvířata masivní postavy. Mají červenou hlavu a uši, dlouhé licousy a bradku. Mají dlouhé ruce, nohy a převážně hnědé oči, které jsou někdy až světle černé. Tělo makaků červenolících měří 50

Magot bezocasý Vědecká klasifikace: třída savci, řád primáti, čeleď kočkodanovití a rod makak Druh: jedná se o druh makaka Výška: samci cca 63 cm, samice cca 55 cm Váha: samci cca 16 kg, samice cca 10 kg Potrava: rostliny a hmyz Místo výskytu: Gibraltar, pohoří Atlas a Rif v severní Africe (státy Alžírsko a Maroko) Biotop: převážně cedrové lesy, také louky, pastviny, křoviny a skalnaté hřebeny plné vegetace Makak magot či magot bezocasý ( Macaca sylvanus ) je opice z čeledi kočkodanovitých, která patří mezi tzv. opice Starého světa (úzkonosé opice). Jedná se o jediný druh makaka, který se vyskytuje mimo oblast Asie. Magot bezocasý se vyskytuje v pohořích Atlas a Rif v severní Africe, ve státech Alžírsko a Maroko. Tři čtvrtiny světové populace se nacházejí v pohoří Střední Atlas. Malá populace (asi 300 jedinců) žije rovněž na Gibraltarské skále. Tato populace je stabilní a roste, zatímco populace v severní Africe co do počtu klesají. Zajímavostí je, že se jedná o jedinou populaci div

Orangutan Vědecká klasifikace: třída savci, řád primáti, infrařád opice, nadčeleď hominoidi a čeleď hominidi Druhy: orangutan sumaterský ( Pongo abelii ), orangutan tapanulijský ( Pongo tapanuliensis ) a orangutan bornejský ( Pongo pygmaeus ) Výška: samci cca 136 cm, samice cca 115 cm Váha: samci cca 75 kg, samice cca 37 kg Potrava: plody (65 až 90 % stravy tvoří ovoce), listy Místo výskytu: ostrovy Borneo a Sumatra Biotop: horské i nížinné lesy tvořené nejčastěji z dvojkřídláčovitých, lužní lesy v bažinatých oblastech Orangutan ( Pongo ) je rod lidoopů z čeledi hominidů, kteří se vyskytují na ostrovech Sumatra a Borneo (státy Indonésie a Malajsie). Orangutani se dělí do tří druhů - orangutan sumaterský ( Pongo abelii ), orangutan tapanulijský ( Pongo tapanuliensis ) a orangutan bornejský ( Pongo pygmaeus ). U orangutana bornejského byly zjištěny i tři poddruhy - severozápadní orangutan bornejský ( P. p. pygmaeus ), centrální orangutan bornejský ( P. p. wurmbii ) a severovýchodní ora

Šimpanz Vědecká klasifikace: třída savci, řád primáti, infrařád opice, nadčeleď hominoidi a čeleď hominidi Druhy: šimpanz učenlivý ( Pan troglodytes ) a šimpanz bonobo ( Pan paniscus ) Výška: 65 - 95 cm Váha: 32 - 70 kg (samec), 26 - 50 kg (samice) Potrava: všežravec, převážně plody a listy, občas hmyz a maso získané lovem Místo výskytu: střední, východní a západní Afrika Biotop: africké tropické oblasti s ovocnými stromy Šimpanz ( Pan ) je lidoop z čeledi hominidů, který žije v několika oblastech převážně v západní a střední Africe a jehož biotopem jsou tropické oblasti s ovocnými stromy, kde může konzumovat plody, listy, květy, semena, hmyz, ale také drobné a středně velké obratlovce, jako jsou třeba antilopy, mladá prasata či opice. K dalším pochoutkám patří měkká kůra, míza a šťavnatá pryskyřice. Občas také kamenem rozlouskne skořápky ořechů a jiných plodů. Šimpanzi jsou aktivní hlavně ve dne. Šimpanz je náš nejbližší žijící příbuzný z celé zvířecí říše a je nám ze všech primátů n

Gorila Vědecká klasifikace: třída savci, řád primáti, infrařád opice, nadčeleď hominoidi a čeleď hominidi Druhy: gorila západní ( Gorilla gorilla ) a gorila východní ( Gorilla beringei ) Výška: 165 - 175 cm (samec) Váha: 140 - 200 kg (samec) Potrava: býložravec, občas hmyz Místo výskytu: střední, východní a západní Afrika Biotop: lesy (výšiny i nížiny) Gorila ( Gorilla ) je rod převážně býložravých, největších žijících primátů, kteří žijí na zemi a jejichž biotopem jsou africké tropické a subtropické pralesy. Gorily se dělí na dva druhy a čtyři poddruhy (podle některých biologů pět poddruhů). Druhy jsou gorila západní ( Gorilla gorilla ) a gorila východní ( Gorilla beringei ). Druh G. beringei zahrnuje poddruhy: gorila horská ( G. beringei beringei ) a gorila východní nížinná ( G. beringei graueri ). Někteří biologové rozdělují gorilu východní na tři poddruhy. Nový poddruh zatím má název gorila bwindská a do tohoto nového poddruhu by patřila populace asi 350 horských goril žijících v