Makak formozský

Makak formozský

Vědecká klasifikace:	třída savci, řád primáti, čeleď kočkodanovití a rod makak
Druh:	jedná se o druh makaka
Výška:	samci 50 až 60 cm, samice 50 až 60 cm
Váha:	samci 5 až 18 kg, samice 5 až 18 kg
Potrava:	rostliny, batáty, hmyz, drobní obratlovci
Místo výskytu:	Tchaj-wan (stát Čínská republika)
Biotop:	hornatý terén se smíšenými nebo bambusovými lesy

Makak formozský (Macaca cyclopis) nebo též makak formoský je úzkonosá opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu makak (Macaca). Makak formozský je endemický druh a vyskytuje se pouze na ostrově Tchaj-wan (plocha 36 000 km2). Jedná se o jediného primáta mimo člověka, který se na ostrově Tchaj-wan vyskytuje. Druh popsal anglický přírodovědec Robert Swinhoe v roce 1862, který na ostrově Tchaj-wan působil jako konzul a objevil tam mnoho ptačích druhů jihovýchodní Asie. Makak formozský žije v severovýchodní a jihozápadní části ostrova, kde obývá především hornatý terén se smíšenými nebo bambusovými lesy. Občas lze na makaka formozského narazit i na pobřeží, ale kvůli zásahům člověka do krajiny jsou však pobřežní populace omezeny. Zajímavostí je, že druh byl člověkem introdukován (zavlečen) na některé menší ostrovy, které jsou součástí japonského souostroví. Na těchto ostrůvcích se kříží s místními populacemi makaka červenolícího (Macaca fuscata). Makak formozský žije ve výškách od 100 do 3600 m n. m. a většinu dne tráví na stromech, kde odpočívá, a méně času pak na zemi. Makak formozský měří 50 až 60 cm a jeho hmotnost činí 5 až 18 kg. Ocas je středně dlouhý a měří 26 až 46 cm. Srst má tmavošedé až hnědé zbarvení. Pohybuje se chůzí po všech čtyřech končetinách. Potrava makaků formozských je různorodá a skládá se například z listů, ovoce, pupenů, stonků trávy, hmyzu, hlemýžďů, menších obratlovců a rovněž ptačích vajec. Někdy také makakové vnikají do polí, kde kradou zemědělské plodiny, jako jsou batáty. Potravu jinak hledá na travnatých loukách a pastvinách. Potravu si mohou ukládat do lícních toreb v tlamě a sežrat ji později. Skupiny makaků formozských jsou tvořeny zhruba 45 jedinci, ale jelikož dochází k úbytku populace, skupiny mohou být i menší. Zajímavostí je, že území různých skupin se mohou překrývat. Makakové se mezi sebou dorozumívají škálou různých gest a zvuků. Například pozice s otevřenýma očima a vyceněnými zuby je znakem agrese, strach naznačují ohrnuté rty a zatnuté zuby. Rozmnožování probíhá od listopadu do ledna. Samice na připravenost k páření upozorňuje zduřelými sedacími mozoly. Těhotenství trvá zhruba pět a půl měsíce a samice porodí jediné mládě, které váží zhruba 400 gramů. Samice rodí mláďata mezi jarem a letem a jsou zodpovědné za jejich vychovávání a ošetřování. V náručí je nosí v náručí 2 až 3 měsíce. Ve věku jednoho roku se mládě osamostatní. V případě, že jde o samce, po dosažení 5 let skupinu opouští. V zajetí se makak formozský může dožít až 30 let. Ve volné přírodě je délka jeho života pravděpodobně kratší. Hlavním přirozeným predátorem makaka formozského je levhart obláčkový (Neofelis nebulosa). Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody byl makak formozský ještě v roce 2000 brán jako zranitelný, od roku 2008 však patří mezi málo dotčené druhy, především kvůli tomu, že je jeho populace stabilní, někde dokonce vzrůstající a rozsah druhu se odhaduje na 20 000 km2. Taktéž ochranná opatření úspěšně probíhají, druh je zapsán například na seznam CITES II a vyskytuje se v množství národních parků a chráněných oblastí. Jediné možné nebezpečí představuje ztráta přirozeného prostředí následkem zemědělství v nižších polohách, někde také lov. V nynější době je makak formozský Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) klasifikován jako málo dotčený druh.

Makak formozský (Macaca cyclopis)

Makakové formozští s mláďaty

Makakové formozští

Mapa výskytu makaka formozského