Velké kočky z Velké Británie

Velké kočky z Velké Británie

Záhadné a přízračné kočkovité šelmy z britských ostrovů

Místo výskytu:	Velká Británie - nejčastěji hrabství Devon, York, Gloucs, Sussex a další
Délka:	liší se podle konkrétního druhu
Zbarvení srsti:	od černé a tmavě šedé až k žlutohnědé + různé vzory
Prostředí:	lesy, rašeliniště, kopce, pole

V britském folklóru se termínem "velké kočky" nazývají kočkovité šelmy (Felidae), které ačkoliv nejsou původem z britských ostrovů a v zásadě by tam neměli co dělat, údajně mají obývat britský venkov. Zprávy o pozorování často uvádějí, že očití svědci hlásili setkání s "panterem", "pumou" či "velkou černou kočkou". Ačkoliv k pozorováním těchto záhadných kočkovitých šelem dochází především ve Velké Británii, očitá svědectví a hlášení o nálezu stop kočkovitých šelem a škodách na domácím zvířectvu pochází i ze států včetně Kanady, Austrálie, Německa, Francie, Španělska, Irska, Nového Zélandu, Finska, Dánska, Spojených států, Havaje, Itálie a Lucemburska. Ve většině těchto států se kočkovité šelmy jako například levhart (Panthera pardus), puma (Puma concolor) či jaguár (Panthera onca) volně v přírodě nevyskytují, tudíž se obecně pro tyto záhadné šelmy vžily názvy jako "Phantom cats" (v překladu fantomové kočky), "Alien Big Cats", "Anomalous Big Cats" či "Mystery cats" (v překladu záhadné kočky). Anglický cestovatel, zoolog, spisovatel a záhadolog Karl Shuker ve své knize Mystery Cats of the World uvádí, že zprávy o kočovitých šelmách, náležejících k široké paletě druhů, které v Británii nežijí, se objevovaly po mnoho desetiletí ve všech částech království a že zřejmě uprchly ze zajetí, nejspíše ze soukromých chovů nebo majitelům, kteří doma chovali exotická zvířata. Rovněž je možné, že chovatelé je vypustili na svobodu úmyslně, protože se o ně už třeba nemohli nebo nechtěli starat.

Vycpaná puma, která byla v roce 1980 chycena ve Skotsku. Nyní je

vystavena v muzeu města Inverness

Podle odborníků je kvůli nedostatku přesvědčivých důkazů výskyt populace skutečných velkých koček v Británii velmi nepravděpodobný, ačkoliv v některých případech došlo k úspěšné reintrodukci (vytvoření/znovuobnovení populace druhu v místech historického areálu, odkud druh vymizel), jako například v případě rysa ostrovida (Lynx lynx), což je středně velká kočkovitá šelma přirozeně se vyskytující v Eurasii, která je zároveň největší kočkovitou šelmou Evropy (náleží mezi druhy chráněné Bernskou konvencí). Dalším pravděpodobným vysvětlením tohoto úkazu může být záměna kočky domácí (Felis silvestris f. catus) nebo kočky divoké (Felis silvestris) za velkou divokou kočkovitou šelmu, nejspíše kvůli velké vzdálenosti během pozorování a nebo kvůli neobvykle velkému rozměru kočky domácí či divoké. O tom se ve zvé knize Feral zmiňuje i britský ekolog a politolog George Monbiot, který tvrdí, že lidé jsou od přírody naprogramováni tak, aby si všímali věcí, které vypadají jako velké kočkovité šelmy, a to kvůli nebezpečí, které představovaly v pravěku. Podle jedné okrajové teorie by se mohlo jednat o faunu, která v Británii přežívá od doby ledové.

Varování před výskytem velkých koček v hrabství Sussex

Jedno z prvních pozorování těchto záhadných koček pochází ze 60. let 18. století, kdy farmář, novinář a politik William Cobbett ještě jako chlapec údajně viděl kočku "tak velkou jako španělský pes střední velikosti", jak leze na jiml (druh stromu) v areálu zničeného opatství Waverley poblíž Farnhamu v Surrey (o tom se zmiňuje ve své knize Rural Rides). Dále uvádí, že později v Novém Brunswicku údajně viděl rysa kanadského (Felis lynx canadensis) a že se mu zdálo, že je to ta samá kočka, kterou viděl u opatství Waverley. Další stará zpráva o pozorování rysa se objevila v Daily Express dne 14. ledna 1927. V jedné středověké velšské básni zvané Pa Gwr, která se nachází v Černé knize z Carmarthenu (Llyfr Du Caerfyrddin; anglicky Black Book of Carmarthen), což je pravděpodobně nejstarší velšský rukopis napsaný ve velšském jazyce, je zmínka o jakési velké "drápovité" kočce (velšsky Cath Palug), která se potulovala po ostrově Anglesey do té doby, než byla zabita.

Fotografie velké kočky, kterou v dubnu 2017 pořídila jedna žena se svou dcerou

v Quantock Hills v Somersetu. Může se jednat o jaguára

V roce 1903 byl v Devonu zastřelen rys kanadský, který je nyní ve sbírce Bristolského muzea. Analýza zubů naznačuje, že před smrtí strávil v zajetí značné množství času. Známý případ se odehrál v roce 1980. V Inverness-shire ve Skotsku byla chycena živá puma. Chycení zvířete předcházelo několik let, během kterých z oblasti přicházely zprávy o pozrování velké kočkovité šelmy. To vedlo místního farmáře Teda Noble k vybudování klecové pasti. Puma byla následně umístěna do zoo Highland Wildlife Park a dostala jméno "Felicity". Když umřela, byla vycpána a nyní je vystavena v muzeu města Inverness. Ředitel zoo Eddie Orbell dospěl k závěru, že zvíře bylo před odchytem již zkrocené a že mu pobyt v zoo nikterak nevadil. 3. února 1989 nalezl farmář Norman Evans poblíž své farmy na silnici v Shropshiru kočku bahenní (Felis chaus), kterou srazilo auto. Kočka bahenní je rozšířená na blízkém východě a v jihovýchodní Asii, má špičaté uši, žlutohnědou srst a pruhované nohy. Obyvatelé města Ludlow, které se v Shopshiru nachází, hlásili pozorování záhadné kočky, která se pohybuje krajem, již dlouho. Kočka bahenní s největší pravěpodobností utekla ze zajetí. Její vycpané tělo je však skvělým taxidermickým důkazem a podává nezvratné svědectví, že na britském venkově skutečně žijí exotické druhy divokých koček. V roce 1991 byl u města Norwich v Norfolku zastřelen rys ostrovid, který během dvou týdnů zabil asi 15 ovcí. Případ byl ohlášen až v roce 2003 a vycpané tělo rysa je údajně nyní ve vlastnictví sběratele. Po mnoho let byl tento incident považován za podvod, zejména ze strany lovecké komunity, ale v březnu 2006 policejní zpráva potvrdila, že případ byl autentický. Rys pravděpodobně utekl z nedaleké chovné stanice. V roce 1994 bylo ohlášeno, že na ostrově Wight byla zastřelena velká kočka se srstí s leopardím vzorem, která údajně lovila kachny a slepice z jedné místní farmy. Střelba nebyla nahlášena okamžitě, jelikož se zaměstnanec farmy, který šelmu zastřelil, obával stíhání. Policie však údajně dospěla k závěru, že zvíře bylo ocelot nebo serval. Existují zprávy, že v roce 1993 byla ve Skotsku chycena další puma, tentokrát v oblasti Aviemore. V roce 1996 policie ve vesnici Fintona v hrabství Tyrone v Severním Irsku zastřelila kočku. Byl to karakal (Caracal caracal), což je kočkovitá šelma střední velikosti žijící v Africe a jihozápadní Asii, která ačkoliv je podobná severně žijícím rysům, není s nimi úzce spřízněna (policejní zpráva jej chybně označila za rysa). Dobře zdokumentovaný případ se stal v roce 2001, kdy byla v Cricklewood v severním Londýně po pronásledování policií a veterináři přes dětská hřiště chycena samice rysa ostrovida. Následně byla umístěna do londýnské zoo a dostala jméno "Lara", než byla nakonec přemístěna do zoo ve Francii, kvůli rozmnožování. Rys byl v době chycení 18 měsíců starý. Za záhadné kočky se nepovažují případy úniků krátkého trvání a známého původu. Příkladem toho je incident v Grimsby v roce 1991, kdy se čtyřem lvům podařilo uniknout z cirkusu. Byli chyceni ještě tentýž den. V listopadu 2017 jeden řidič kamionu tvrdil, že na dálnici poblíž města Harworth viděl 3 dělníky, kteří se snažili zvednout tělo mrtvého černého pantera a umístit ho do zadní části nákladního automobilu. Státní podnik Highways England odpověděl s tvrzením, že se jednalo o mrtvého černého psa.

Jedna z fotografií britských velkých koček

Toto byly zdokumentované případy. Rovněž však existuje mnoho svědectví a zpráv o pozorování, které doposud nebyly objasněny. Snad nejznámější případ velké záhadné kočky v Británii je případ Exmoorské šelmy (Beast of Exmoor) z hrabstí Devon a Somerset. Pozorování byly poprvé hlášeny v 70. letech. Na jaře 1983 však na farmě Erika Leye v South Moltonu v Exmooru neznámý dravec zadávil přes 100 jehňat. V téže době místní obyvatelé vypovídali, že v kraji viděli velkou kočku podobnou černému levhartovi. Od té chvíle se případem začal hojně zabývat tisk. Záhadné zvíře se snažili polapit i námořníci a královští mariňáci, ale bezúspěšně. Přírodovědci, kteří zkoumali zakousnutá jehňata však tvrdili, že se spíše jedná o napadení psem než kočkou (o toulavých psech, kteří se potloukají bažinami, je dobře známo, že útočí na hospodářská zvířata). V okolí Exmooru a Dartmooru však lidé dál vídali kočku podobnou buď pumě nebo leopardovi. Popisy zbarvení srsti sahají od černé až k tmavě šedé. Objevila se i hlášení, kdy svědci tvrdili, že zahlédli žlutohnědá zvířata podobná rysům. V lednu 1986 se podařilo pořídit odlitky stop nalezených v Muddifordu, kousek na západ od Exmooru, které nepochybně patřily velké kočkovité šelmě, nespíše však rysovi. Jeden devonský farmář rovněž našel lebku, která dozajista patřila pumě. Je rovněž pravděpodobné, že se mohlo jednat o pumu nebo černého jaguára, který byl někdy v 60. nebo 70. letech propuštěn ze soukromé sbírky poté, co začaly platit zákony zakazující chov velkých kočkovitých šelem mimo zoologické zahrady. BBC záhadné zvíře označila za "slavnou, ale nepolapitelnou šelmu z Exmooru".

Rašeliniště Bodim Moor, Cornwall

Po roce 1978 se stalo centrem údajných pozorování velké kočkovité šelmy také rašeliniště Bodim Moor v Cornwallu v Anglii. Objevily se zprávy o zabitém a zmrzačeném skotu. Záhadné zvíře dostalo přezdívku Šelma z Bodim Moor (Beast of Bodim Moor). Ministerstvo zemědělství, rybolovu a potravin provedlo v roce 1995 oficiální vyšetřování. Studie zjistila, že v Británii neexistují "žádné ověřitelné důkazy" o výskytu exotických kočkovitých šelem a že napadená hospodářská zvířata mohla být napadena běžnými původními druhy. Týden po oficiálním vyšetřování však jeden chlapec nalezl u řeky Fowey velkou lebku kočky, která měla tři velké a ostré špičáky. Lebka byla poslána do Natural History Museum v Londýně k ověření. Bylo zjištěno, že lebka skutečně patří mladému leopardovi, který však nezemřel v Británii. Lebka byla do Británie dovezena jako součást leopardího koberce. V prvních měsících roku 2011 byla hlášena četná pozorování panterů u města Shotts ve Skotsku. Tento případ byl hojně sledován tiskem. Po několika měsících však zprávy přicházet přestaly. V létě 2012 se objevily zprávy, že v Essexu se potuluje lev. Zpočátku, když byl spatřen z karavanového parku, byl v oblasti údajně slyšen také lví řev. Následně byla jedním svědkem pořízena i fotografie. Policie doporučila místním obyvatelům zůstat doma a bylo provedeno pátrání po oblasti, ale nic nebylo nalezeno. Byly kontaktovány i nedaleké zoologické zahrady a cirkusy, ale nikdo lva nepostrádal. Jistá paní Murphyová později prohlásila, že na fotografii je její domácí kočka pojmenovaná Teddy. V roce 2013 v jedné malé vesnici na hranici Shropshiru a Wrexhamu hlásily dvě sestry, že viděly černou kočku o délce více než 1 metr, která přeskočila plot a zmizela v blízkém poli. Následující den bylo objeveno velké doupě, u kterého se nacházely stopy, které byly příliš velké na to, aby patřily domestikované kočce. Jistý pan Larkham, svého času ředitel v zoologických zahradách ve městech Chester a Dudley uvedl, že ačkoliv nalezené stopy nepatřly domestikované kočce, nepatřily ani panterovi. Podle něj je možné, že se jednalo o potomka kočky bahenní, která byla v Shopshiru zabita v roce 1989. V dubnu 2019 byl hlášen útok velké kočky na psa, který se odehrál ve vesnici Harrowbarrow v Cornwallu. Obyvatelé tvrdili, že zmizelo pět místních koček a že místní stádo jelenů již nenavštěvovalo pole poblíž vesnice. Byla také nalezena velká stopa, která byla identifikována jako stopa pantera nebo pumy. O pár dní později se objevily záběry černé kočky podobné panterovi. V roce 2019 hlásil jeden muž z Cornwallu, že na něj otevřeným oknem zaútočila černá kočka o délce 1,8 metru. Zvíře popsal jako křížence mezi panterem a domácí kočkou. Muž uvedl, že vše ohlásil policii. Ti se však o případ nechtěli zajímat a vyhrožovali mu, že jestli zavolá ještě jednou, dostane pokutu.

Kočka divoká (Felis silvestris). Velká populace koček

divokých žije ve Skotsku

Podle některých názorů jsou velké kočky jen moderní pokračování

mýtů a příběhů o tzv. černých psech, což jsou v britském folkloru

mýtická stvoření podobná psům, která se objevují na vzdálených

rašeliništích