Vodní lev

Vodní lev

Záhadné vodní stvoření ze střední Afriky

Místo výskytu:	střední Afrika - převážně státy Čad a Středoafrická republika
Délka:	cca 2,4 - 3,6 m
Zbarvení srsti:	---
Prostředí:	tropické řeky

 

Afrika má mnoho různých kryptidů, ať už je to záhadný vodní tvor podobný sauropodnímu dinosaurovi mokele mbembe, záhadný malý chlupatý opočlověk agogwe či létající kongamato, který se zase podobá ptakoještěrovi. Tento článek však bude o méně známém africkém kryptidovi. Vodní lev, nebo též mrož z džungle, je záhadné vodní stvoření, jehož pozorování jsou hlášena z mnoha zemí střední Afriky. Nejvíce se však údajně tato stvoření vyskytují v Čadu a ve Středoafrické republice. Další údajné země jejich výskytu jsou Angola (na jihozápadě), Gabon, Mali (na severozápadě), Keňa (na východě), Pobřeží slonoviny, Guinea, Demokratická republika Kongo, Zambie, Uganda a další. Tato stvoření mají mnoho lokálních jmen. Vodní lvi jsou nejčastěji popisováni jako chlupatá zvířata s velkými kly nebo tesáky, která tráví poměrně velkou část svého života ve vodě. Údajně zabíjejí hrochy, ale nejedí je. Údajně bylo pozorováno několik vodních lvů se šupinatou kůží. Nejspíše se však jednalo pouze o jedince s mokrou, leskou srstí, která mohla připomínat kůži šupinatou. Dalším opakujícím se rysem vodních lvů je jejich divoká povaha a především údajné zabíjení a konzumace lidí. Pokud jsou všichni vodní lvi ve skutečnosti jedním zvířetem a pokud se nejedná pouze o záměnu s nějakým jiným, v africké přírodě běžně se vyskytujícím divokým zvířetem, mají vodní lvi údajně na svědomí mnoho lidských životů.

Jeden z nejslavnějších a nejvíce pozorovaných vodních lvů je tzv. mourou-ngou (v překladu "vodní leopard"). Zprávy o jeho pozorování přicházely od mnoha řek a vodních toků Čadu a Středoafrické republiky (nejvíce však z oblasti u města Bamingui). Je popisován jako 2,4 až 3,6 metrů dlouhé zvíře, které se podobá leopardovi, má pruhovanou srst (může mít i s rozetami), chlupatý ocas a dlouhé tesáky. Mourou-ngou údajně útočil i na lidi - roku 1911 údajně zabil jednoho senegalského střelce (francouzsky Tirailleurs sénégalais - jedná se o jednotky pěchoty Francouzské koloniální armády, jejichž příslušníci byli rekrutováni zejména ve Francouzské Západní Africe), který se zrovna brodil řekou z jednoho břehu na druhý poblíž soutoku řek Bamingui a Koukourou. Jiné zprávy o pozorování se obecně shodují s popisem kočkovité šelmy s tesáky, která má krátký chlupatý ocas a která zabíjí hrochy. V oblasti angolských řek Kwango a Kwanza je zvíře známo jako coje ya menia (v překladu "vodní lev"), v oblasti čadské řeky Ouham jako dilali (v překladu "vodní lev"), v oblasti řeky Vovodo ve Středoafrické republice jako ngoroli (v překladu "vodní lev") a v oblasti řeky Lualaba v Demokratické republice Kongo jako nzefu-loï (v překladu "vodní slon"). Další lokální domorodá jména tohoto stvoření jsou mamaïmé, ze-ti-ngu, ntambue ya maï, ntambo wa luy a simba ya mail. Někteří další afričtí kryptidé, jako například nyokodoing z Jižního Súdánu a dingonek ze západní Keni, jsou také občas považováni za vodní lvi. Velmi podobná, ale zatím nepojmenovaná zvířata, byla hlášena z pralesa Ituri a od jezera Bangweulu. Kromě svědectví očitých svědků mohou být mezi nepřímé důkazy uvedeny i pozorování a fotogrefie hrochů s velkými, neobvyklými ranami, jejichž původcem zdá se není žádné známé zvíře. V provincii Free State v Jihoafrické republice byly zase objeveny starodávné jeskynní malby, na nichž je vyobrazeno podivné čtyřnohé zvíře s malou hlavou. Německý cestovatel, dobrodruh, lovec a producent Hans Schomburgk získal dřevořezbu zambijského "vodního leoparda". Občas lze údajně z dálky zaslechnout řev vodních lvů a jeden náčelník z vesnice poblíž řeky Bangoran zase údajně vlastnil lebku vodního lva (mourou-ngou). Německý odborník na savce Ingo Krumbiegel v roce 1947 navrhl, že tato záhadná zvířata mohou být smilodoni, kteří přežili až do dnešních dnů (Smilodon je rod vyhynulých kočkovitých šelem, tzv. "šavlozubých tygrů" z podčeledi Machairodontinae. Je znám z fosilních nálezů z Ameriky, objevil se před asi 2,5 milionu let, vymřel před asi 10 000 lety. Nápadným znakem jsou extrémně dlouhé špičáky, podle nich byl nazván "šavlozubý"). Tuto myšlenku následně rozšířil známý francouzský zoolog a zakladatel kryptozoologie Bernard Heuvelmans. Heuvelmans tvrdil, že se šavlozubé kočkovité šelmy mohly stát vodními zvířaty, aby se zabránilo konkurenci s jinými velkými kočkovitými šelmami, jako jsou lvi a leopardi, a aby jim bylo umožněno jíst maso, které se ve vodě zkazilo. Rovněž tvrdil, že jejich tesáky mohly být použity k lovení měkkýšů a želv z říčních koryt a nebo dokonce mohly sloužit jako úchopná pomůcka při přecházení kluzkých břehů řek. Mezi další možná Heuvelmansova vysvětlení patří, že by se mohlo jednat o obří formu krokodýla čelnatého (Osteolaemus tetraspis, jeden ze tří žijících zástupců čeledi krokodýlovitých žijící v Africe), obřího varana (Varanus), vydry, normální, v africké přírodě běžně se vyskytující divoké kočkovité šelmy nebo o vodní slony s kly.

Smilodon

Příroda ve Středoafrické republice