Minhocão

července 12, 2019

Minhocão

Obrovský červ z Jižní Ameriky

Místo výskytu:	Jižní Amerika - konkrétně jižní Brazílie a Uruguay
Délka:	až 23 metrů, někdy se uvádí 20 až 50 metrů
Zbarvení:	---

Minhocão je název obrovského červa/žížaly, který se má údajně vyskytovat v pralesích Jižní Ameriky. V brazilské portugalštině znamená výraz Minhocão "velká žížala" (brazilská portugalština je termín označující variantu portugalského jazyka používanou více než 191 milióny Brazilců, je to nejrozšířenější varianta portugalštiny vůbec). Nejvíce hlášení a zpráv o pozorování přicházelo z oblasti kolem řeky Paraná v jižní Brazílii a z Uruguaye. Minhocão je popisován jako obrovský červ/žížala, který má černou šupinatou kůži, snadno viditelná ústa a na hlavě jakési dva růžky. Červ je většinou schovaný pod zemí. Jeho přítomnost však údajně prozrazuje vznik četných podzemních chodeb, které často mívají na svědomí zhroucení kopců nebo lidmi postavených objektů, jako například silnic, domů a mostů, a někdy jsou tak hluboké, že způsobí odklon vodního toku. Tyto dlouhé podzemní chodby se objevují převážně za deštivého počasí. Předpokládá se, Minhocão je aktivní právě za deštivého počasí, přičemž v době sucha je schovaný. Podle různých svědectví se Minhocão může vyskytovat i ve vodě, kde údajně číhá na svojí kořist (prý si troufne i na dobytek). Minhocão je součástí domorodého folkloru. Rovněž prý dokáže vyvracet stromy.

První popisy tohoto záhadného kryptida přivezli do Evropy v 19. století evropští cestovatelé, průzkumníci a přírodovědci, kteří se o něm dozvěděli od brazilských domorodců a Indiánů. V prosinci roku 1846 zaznamenal francouzský přírodovědec Augustin Saint-Hilaire několik popisů obřího červa, který údajně žije v jezerech Padre Aranda a Feia a který prý občas pod vodu stahuje koně a krávy, kteří se přijdou k jezeru napít. Zaznamenal rovněž svědectví, podle kterých je Minhocão nějaký zvláštní druh ryby (s ploutvemi). Saint-Hilaire uvažoval, že podle svědectví a popisů, které nashromáždil, by Minhocão mohl být nějaký neznámý druh obrovské dvojdyšné ryby. Roku 1878 o Minhocãovi vyšel článek v jednom německém vědeckém časopise. Jeho autorem byl německý přírodovědec Dr. Fritzu Müller. Tento článek byl rovněž shrnut v prestižním vědeckém časopise Nature, který je od roku 1869 vydáván ve Velké Británii. V článku byly uvedeny svědectví, které poskytl muž jménem Senhor Lebino, obyvatel města Curitibanos, které se nachází v jihobrazilském státě Santa Catarina. Minhocão se podle těchto výpovědí vyskytuje v kopcovitých oblastech na jihu státu Santa Catarina. Podle některých zaznamenaných svědectví byl Minhocão údajně až 45 metrů dlouhý a skoro 5 metrů široký (tato čísla však budou nejspíše přehnaná). Podle jiných svědectví byl dlouhý 12 metrů. Podle mnoha svědectví jeho kůže vypadala jako středověké kroužkové brnění. Další svědectví pochází od muže jménem Francisco de Amaral Varella. Ten tvrdil, že záhadné zvíře mělo čenich jako prase. Podle zprávy o pozorování mrtvého jedince z roku 1849 měl uhynulý jedinec kůži tlustou jako "kůra borovice". Müller stejně jako Saint-Hilaire uvažoval, že by Minhocão mohl být nějaký velký druh dvojdyšné ryby, jako například již vyhynulý Ceratodus. Autor článku v časopise Nature spekuloval, že by se mohlo jednat o glyptodonta, velikého pásovitého savce, o němž se předpokládalo, že nejméně před 10 000 lety vyhynul a který se v jižní Brazílii hojně vyskytoval (bylo nalezeno mnoho fosilií). Stejného názoru byl i známý francouzský zoolog a kryptozoolog Bernard Heuvelmans, který se o tomto obřím kryptidovi zmiňuje ve své knize Na stopě neznámých zvířat. Britský zoolog, spisovatel a kryptozoolog Karl Shuker se domnívá, že se mnohem pravděpodobněji jedná o obrovský druh caecilia - obojživelného, v zemi žijícího červa. V Jižní Americe se vyskytují některé jeho menší druhy se šupinatou kůží a párem růžků na hlavě. O Minhocão se Karl Shuker zmiňuje ve svých knihách In Search of Prehistoric Survivors a Světový atlas záhad.