Burrunjor

Burrunjor

Gigantický ještěr z Austrálie

Místo výskytu:	Severní teritorium a Queensland, Austrálie
Délka:	cca 6 - 7,5 m
Zbarvení:	svědci občas uvádějí, že tvor je opeřený

Burrunjor je australský kryptid, který údajně vypadá jako gigantický ještěr. Tento záhadný kryptid se údajně vyskytuje převážně na území severní Austrálie, a to konkrétně v oblasti od tzv. Arnhemské země (poloostrov na severu Austrálie v severovýchodní části Severního teritoria, nachází se zde rozlehlý Národní park Kakadu, žije zde přes 16 tisíc lidí a Aboridžinci, též nazývaní Austrálci, původní obyvatelé, zde žijí nejméně 35 tisíc let) až po Yorský poloostrov (poloostrov na severovýchodě Austrálie ve státě Queensland, je obydlen asi 18 tisíci obyvateli, nacházejí se zde rozlehlé a neprobádané tropické deštné lesy, rovněž zde žijí Aboridžinci). Z těchto oblastí přicházelo nejvíce zpráv o pozorování. Burrunjor bývá nejčastěji popisován jako 6 až 7,5 metru dlouhý ještěr, který se velmi podobá dinosaurovi. Údajně má malé přední končetiny, na jejichž prstech jsou drápy, a rovněž chodí bipedální chůzí (po dvou nohách). Burrunjor je rovněž součástí aboridžinské mytologie.

Burrunjor

Během 50. let 20. století začalo přicházet množství zpráv od australských farmářů a chovatelů dobytka, kteří hlásili, že se kolem jejich rančů a farem údajně pohybuje záhadný velký tvor, který údajně zanechává tříprsté stopy bipedálního charakteru a který údajně loví a požírá chovaný dobytek (škody na dobytku byly zaznamenány). Farmáři také údajně občas slýchávali strašlivý řev, převážně v noci. Rovněž bylo zdokumentováno množství hlášení od domorodých Aboridžinců, kteří tvrdili, že se jedná o gigantického, opeřeného ještěra, který chodí po dvou nohách a jehož potrava se skládá z klokanů a jiných velkých zvířat z australské buše. Domorodí Aboridžinci Burrunjora údajně spatřili poblíž zátoky na Gulf Coast v roce 1961. Po Burrunjorovi v letech 1979 až 1984 pátral australský kryptozoolog a badatel Rex Gilroy, který se věnuje i jiným australským a novozélandským kryptidům, jako jsou například opočlověk Yowie či záhadný vodní tvor Bunyip. Gilroyovi se podařilo vytvořit odlitky několika stop, které tvorovi mohou patřit. Sám však podotkl, že tvor již nejspíše vyhynul. V jedné zprávě se píše o muži jménem Bryan Clark, který se ztratil v lesích někdy během roku 1978. Následně bylo vyhlášeno pátrání a skupina policistů se ho vypravila hledat. Doprovázeli je dva domorodí Aboridžinci. Jednu noc policisty a domorodce probudily zvláštní, hlasité zvuky. Zem kolem se třásla. Pátrací skupině se nakonec ztraceného muže podařilo najít, avšak později mu řekli, že jestli se ještě jednou vydá do lesa a ztratí se, už ho znovu hledat nebudou. Někteří z nich věřili, že dupavé zvuky dělal Burrunjor. Je pravda, že výzkum ukázal, že velcí teropodní dinosauři produkovali při chůzi seismické vlny, které mohly varovat potencionální kořist před jejich útokem a zároveň mohly do vzdálenosti kolem 20 metrů pomáhat v komunikaci jednotlivých členů teropodní smečky. Poslední zpráva o pozorování pochází z roku 1985. Jedna rodina tehdy jela k Roperově řece. Později nahlásili, že údajně viděli přes 6 metrů dlouhé monstrum, které bylo pokryto peřím. Za posledních 30 let k dalším očitým pozorováním nedošlo. Burrunjor se podle svědectví nejvíce podobá Tyrranosauru rexovi (jeden z největších masožravých dinosaurů - teropodů a zároveň jeden z největších suchozemských predátorů všech dob), Australovenatorovi wintonensisovi ("jižní lovec", alosauroidní teropodní dinosaurus, žijící na území dnešní Austrálie v období přelomu spodní a vrchní křídy), Megaraptorovi ("obří zloděj", rod velkého teropoda s nejistým zařazením - možná patřil do skupina Allosauroidea) či Rapatorovi ("násilník", rod alosauroidního teropodního dinosaura, žijícího na území dnešní Austrálie v období přelomu spodní a vrchní křídy). Burrunjor by však mohl být i přežívající Varanus priscus (též Megalania prisca), což je vyhynulý australský varan, který dosahoval délky přes 4,5 metru a hmotnosti kolem 600 kilogramů (je považován za největšího suchozemského ještěra, který kdy existoval). Varanus priscus obýval celou střední Austrálii, jeho pozůstatky byly nalezeny také v Novém Jižním Walesu a Queenslandu. Je příkladem pleistocénní megafauny Austrálie. Kryptozoologové se zabývají myšlenkou, že by Varanus priscus mohl v odlehlých končinách Austrálie přežívat dodnes a že by právě on mohl být záhadný Burrunjor.

Údajná podoba Burrunjora

Varanus priscus - kostra v muzeu v Melbourne

Kryptozoolog Rex Gilroy s odlitkem obrovské tříprsté stopy, kterou

nalezl poblíž města Narooma v Novém Jižním Walesu v červnu 1984

Rex Gilroy s malbou domorodých Aboridžinců, na které je vyobrazen

bipedální tvor s dlouhým, špičatým ocasem, krátkými předními končetinami

a velkou tlamou

Odlitek stopy, který pořídil Rex Gilroy v zimě roku 1979

v Novém Jižním Walesu

Zajímavost: Wolemie vznešená (Wollemia nobilis), je druh starobylé jehličnaté

dřeviny z čeledi blahočetovitých. Je to jediný žijící druh rodu wolemie. Wolemie

byla objevena v roce 1994 Davidem Noblem, strážcem národního parku, mezi

pískovcovými skalami pouhých 150 km od australského města Sydney. Byla

přesněji určena až s pomocí zkamenělin, které datují její původ do období

před 200 miliony lety. Patří tedy mezi tzv. živoucí fosilie. Ve volné přírodě

roste méně než 100 wolemií. Místo výskytu v národním parku Wollemi

je proto přísně chráněno zákazem vstupu. V nedotčené přírodě dorůstá

do výšky 40 metrů. Strom lze relativně snadno rozmnožit řízkováním,

proto jej v dnešní době vlastní všechny větší botanické zahrady v ČR.

Příroda na Yorském poloostrově