Nahuelito

Nahuelito

Jezerní příšera z Argentiny

Místo výskytu:	jezero Nahuel Huapi, Patagonie, Argentina
Délka:	4,5 - 45 metrů
Zbarvení:	tmavé

Nahuelito je jméno jezerní příšery, která má údajně žít v jezeře Nahuel Huapi v Patagonii (jezero má rozlohu 550 kilometrů čtverečních, je 72 kilometrů dlouhé, 1,5 až 8 kilometrů široké a dosahuje maximální hloubky 438 metrů). Toto hluboké a studené jezero leží na hranici provincií Río Negro a Neuquén a nachází se na východních svazích Patagonských And. Jezerní příšera Nahuelito je rovněž občas nazývána Argentinský Champ, podle známé americko-kanadské jezerní příšery Champ, která údajně žije v Champlainově jezeře. Stejně jako slavná Nessie ze skotského jezera Loch Ness je i Nahuelito pojmenovaná podle jezera, ve kterém údajně žije. Nahuelito bývá nejčastěji popisovaná jako obří had s dlouhým krkem a velkým hrbem. Připomíná tedy plesiosaura (plesiosauři byli druhohorní mořští plazi). Nahuelito se údajně objevuje pouze v létě. Jezerní příšera z Patagonie se objevuje i ve folkloru místních patagonských Indiánů, kteří o ní tvrdili a tvrdí, že údajně nemá ani nohy, ani ocas. Příšera rovněž slouží jako místní turistické lákadlo. Ve městě San Carlos de Bariloche, které se nachází na břehu jezera Nahuel Huapi, si turisté mohou koupit například trička, na kterých je příšera vyobrazena.

Nahuelito byla údajně několikrát zachycena na fotografiích, na kterých je prý vidět její dlouhé hadí tělo a typický hrb. V tisku se o tomto záhadném jezerním kryptidovi z Patagonie začalo psát už v roce 1922, ale zprávy o pozorování a očitá svědectví se objevovala až do konce 20. století a občas se objevují i dnes. První zaznamenané pozorování se odehrálo v roce 1910. Muž jménem George Garett a jeho syn zrovna kolem jezera prováděli jednoho státního úředníka, když náhle údajně zahlédli přes 6 metrů dlouhý hrbol, který se vynořil nad vodní hladinu. Zoologická zahrada v Buenos Aires se pod záštitou jejího ředitele, vědce, přírodovědce, zoologa, botanika, cestovatele a spisovatele Clemente Onelliho pokoušela shromažďovat důkazy o plesiosaurovi z patagonských jezer již od onoho roku 1922, ale žádné pádné důkazy nebyly nalezeny. Onelli však shromáždil zprávy o pozorování, které sahaly až do roku 1897. Rovněž dostal dopis od jednoho amerického prospektora, Martina Sheffielda, který zde hledal zlato a který údajně zahlédl zvíře s "krkem obrovským jako labuť, které mělo tělo jako krokodýl". 18. února 1978 údajně tvora zahlédla matka místního kněze, otce Maurico Rumbolla. Údajně zahlédla velmi dlouhý a tmavý krk zvířete, které se na okamžik vynořilo nad doposud klidnou hladinu. V roce 1989 se událo další pozorování. Muž jménem Cristian Muller tehdy vstal v 7 hodin ráno, aby mohl jít brzy rybařit. Když autobus, kterým jel, projížděl kolem jezera Nahuel Huapi, Muller pohlédl z okna. Zahlédl něco, co nejprve považoval za obyčejnou rybářskou loďku. Náhle si však uvědomil, že všechny lodě, které po jezeře plují a které na něm kotví, mají vždy světlou barvu. To, co viděl, bylo velmi tmavé. Náhle se "loďka" ponořila pod hladinu jezera a řidič autobusu, kterého domnělá loďka také upoutala, dupl na brzdy. Vzrušení pasažéři začali křičet: "Nahuelito ! Nahuelito !". Malé jezero, o kterém se předpokládalo, že je domovem plesiosaura, je dnes známé jako Laguna del Plesiosaurio (Plesiosauří laguna). Této jezerní příšeře byl věnován i jeden díl z první série pořadu Dobyvatelé ztracené pravdy (Destination Truth), jehož hlavním představitelem je americký reportér, kryptozoolog a cestovatel Josh Gates. Gates se svým týmem zkoumá záhadné tvory z celého světa, přičemž využívají tu nejmodernější techniku. Tentokrát se jim však nic objevit nepodařilo. 17. dubna 2006 místní noviny El Cordillerano uvedly, že jeden anonymní fotograf zachytil a následně úřadům a novinám ohlásil dva snímky, o kterých tvrdil, že je na nich Nahuelito. Anonymní fotograf v poznámce přidané k fotografiím uvedl:

"Není to zkroucený kmen stromu. Není to vlna. Nahuelito

ukázal svou tvář. Jezero Nahuel Hupai, sobota 15. dubna,

9 hodin. Své jméno ani jiné osobní údaje nepovím, abych

se vyhnul budoucím problémům."

Pokud Nahuelito doopravdy žije, mohlo by se jednat právě o přežívajícího plesiosarua. Mohlo by se však také jednat o obyčejný podvod, hoax (poplašná zpráva) či o záměnu s nějakými, v argentiské přírodě se běžně vyskytujícími živočichy. Někteří Argentinci se dokonce domnívají, že by Nahuelito mohl být výsledkem nepodařeného jaderného testu. Ty zde byly prováděny v 50. letech 20. století za vlády prezidenta, politika a generála Juana Peróna a pomáhali s nimi němečtí vědci (bývalí nacisté). Jméno tohoto projektu znělo Huemul Project, podle ostrova Huemul, na kterém byly experimenty prováděny a který se nachází právě na jezeře Nahuel Huapi.

Údajná fotografie Nahuelita

Jezero Nahuel Huapi