Afoňa

Afoňa

Tajemný hominid z poloostrova Kola

Místo výskytu:	poloostrov Kola, Ruská federace
Výška:	cca 2,1 - 2,4 m
Zbarvení srsti:	světle šedá

Afoňa je název velkého, srstí porostlého hominida, který se údajně vyskytuje na poloostrově Kola na severozápadě evropské části Ruska (na Kolském poloostrově leží celá Murmanská oblast, na severu ho omývá Barentsovo moře, na východě a jihu Bílé moře a na západě poloostrov hraničí s Finskem). V Rusku mají záhadní opolidé mnoho lokálních jmen, přičemž nejpoužívanější jména jsou Čučuna (převážně Sibiř), Kaptar (Kavkaz) a Almas (tímto jménem se pojmenovávají i záhadní opolidé z Mongolska). Afoňa z Kolského poloostrova je údajně 2,1 až 2,4 metru vysoký. Podle očitých svědectví a zpráv o pozorování má jeho srst světle šedou barvu, přičemž na některých místech jeho těla je tmavší a na jiných světlejší. Má tmavou pokožku a kulatou hlavu. Má široké čelo, vrásčitou tvář, načervenalé oči (které jsou od sebe vzdálené) a velmi dlouhé paže. Jeho hýždě mají údajně světlé zbarvení. Afoňa je převážně noční tvor. Ve dne nejspíše spí schovaný někde v houštinách. Údajně chodí přihrbený, přičemž občas chodí jako gorila - při chůzi po čtyřech se opírá o klouby prstů předních končetin. Údajně dokáže velmi rychle běhat, a to i v lese. Rovněž prý dokáže hbitě lézt na stromy. Vydává zvláštní bučivé zvuky. Údajně občas přebývá v opuštěných loveckých chatách a rovněž lidem krade psi. Od ostatních záhadných opolidí z celého světa se však liší tím, že psi krade z důvodu, aby mu údajně dělali společnost, a ne aby je pojídal. Údajně může na pocestné z úkrytu házet kameny a rovněž dokáže využívat klacky jako zbraň. Jeho stopy jsou dlouhé až 38 centimetrů a jeho krok může měřit až 120 centimetrů.

Jedno z nejznámějších setkání s tímto záhadným kryptidem proběhlo v srpnu a září roku 1988. Na dětském letním táboře na poloostrově Kola prý děti spatřili osrstnělou bytost, která přišla k jejich táborovému ohni a chtěla navázat přátelský kontakt. Poté prý běhala kolem po čtyřech, vydávala podivné zvuky a zvědavě nakukovala do chatiček, kde děti bydleli. Tuto událost potvrdil i zdejší předseda mysliveckého sdružení, který po několika dnech objevil hmatatelné důkazy - pelech, trus a kousky srsti. Tyto vzorky se později dostaly do rukou vědcům v Moskvě, kteří údajně zjistili, že se nejedná o žádný známý druh býložravce. Jiné zdroje se však zmiňují o skupině šesti náctiletých chlapců, kteří byli v Murmanské oblasti na rybářské výpravě u jezera Lovozero. Tato verze však uvádí, že chlapci, kteří bydleli v lovecké chatce, byli údajně po dobu několika dnů otravováni a sledováni rovněž zvláštním a chlupatým tvorem, který však byl údajně agresivní. Nejspíše se bude jednat o tu samou událost, avšak časem se detaily a podrobnosti události zažily nedopatřením pozměňovat. Každopádně jménem "Afoňa" začali tvora nazývat právě výše zmíněné děti či chlapci. Krátce na to oblast navštívila badatelka Maja Bykovová se svým týmem výzkumných pracovníků. Bykovová údajně tvora zahlédla nakrátko letmým pohledem. Následující léto se do oblasti vrátili, přičemž pátrali po tvorových chlupech, výkalech a stopách. Rovněž zdokumentovali nová svědectví. Bykovová chtěla se svým týmem za použití volání a nahrávek zvířecích zvuků tvora nalákat do chaty (chat), kde dříve bydleli chlapci (děti). Asistent Bykovové Nikolaj Damilin údajně nejprve volání vyzkoušel jen tak, zda se vůbec ozve nějaká odpověď. Údajně zaslechli zvláštní bučivé zvuky. Tým následně v noci provedl několik experimentů, přičemž použili páskové nahrávky zvířecích zvuků, které zahrnovaly i volání primátů. Následujícího dne údajně poblíž chaty objevili stopy. Podivné pískání bylo údajně zaznamenáno a analyzováno členem týmu Leonidem Jeršovem. K údajným pozorováním záhadného hominida docházelo kolem jezera Lovozero i v 90. letech.

Příroda v Murmanské oblasti

Příroda v Murmanské oblasti