Tatzelwurm
Tatzelwurm
Záhadný alpský červ
Místo výskytu: | Německo, Rakousko a Švýcarsko - Alpy |
Délka: | cca 60 - 90 cm, občas se uvádí 1 - 1,5 m |
Zbarvení: | šedá |
Poměrně nedaleko od hranic České republiky údajně kdysi, a možná že ještě i dnes, žil velmi zvláštní tvor, který se podobal plazovi či obojživelníkovi s krátkýma předníma nohama a kterého místní horalé znali již od nepaměti. Tím záhadným tvorem je Tatzelwurm (v překladu prackatý červ), který měl údajně obývat odlehlá údolí bavorských, rakouských, švýcarských a občas i francouzských a italských Alp. Tento tvor má mnoho regionálních jmen, jako jsou například Hoehlenwurm (v překladu jeskynní červ), Springwurm (v překladu skákající červ), Stollenwurm (v překladu tunelový červ) či Praatzelwurm. Ve staré germánštině však slovo wurm mohlo znamenat nejen červa, ale i hada, draka či plaza. Tento tvor je pevnou součástí zdejšího alpského folkloru a ačkoliv byl jeho výskyt velmi vzácný, na vlastní oči ho údajně spatřilo mnoho lidí a existuje řada očitých svědectví, především z dob minulých. Stvoření by mělo vypadat následovně - podle zpráv o pozorování by se mělo jednat nejspíše o plaza protáhlého ještěrčího typu, který má mít buď dva páry a nebo jen jeden přední pár krátkých končetin. Skrývá se prý v jeskyních a děrách v zemi, leze však též po stromech i skalách a dokáže výborně skákat. Doskočí údajně do vzdálenosti tří metrů a je mimořádně útočný a nebezpečný. Údajně má velké a ostré zuby. Jeho kousnutí, které je prudce jedovaté, může člověku hravě přivodit smrt. Nejčastěji se má údajně vyskytovat ve výškovém pásmu od tisíce do tisíce pět set metrů před bouřkou a na počátku dešťů po dlouhém období sucha. Údajně má mít délku 60 - 90 centimetrů, má mít válcový trup, krátký tupý ocas a hlavu s velkýma kulatýma očima. Občas se uvádí délka 1 - 1,5 metru, ale výše zmíněná poloviční délka je pravděpodobnější Jeho nohy mají být velmi malé a má mít šupinatou kůži, která je na bříšku světlá. Tatzelwurm prý syčí jako had a dokáže velmi rychle zaútočit. Člověku může být velmi nebezpečný, jelikož údajně dokaže vysoko vyskočit a zakousnout se člověku jedovými zuby do obličeje. Občas se uvádí, že má stvoření mít hlavu kočky či ryby.
Vyobrazení draka s kočičí hlavou, který se měl roku 1660
objevit ve švýcarském kantonu Sarganserland
Nejznámější případ setkání s Tatzelwurmem pochází z roku 1799. Sedlák Hans Fuchs byl tehdy poblíž rakouské obce Unken napaden dvěma Tatzelwurmy. Po jejich útoku zemřel. O Tatzelwurmuvi se zmiňuje i švýcarský odborník na alpskou zvěřinu, profesor Friedrich von Tschudi, který ve svém díle Život zvířat alpského světa ( vydáno 1861) uvádí, že ve Švýcarsku má žít tlustý Hoehlenwurm. V Bavorské příručce pro lovce z 19. století je stvoření popsáno takto:
"Hoehlenwurm neboli Tatzelwurm se podobá velkému šupinatému
doutníku. Je vyzbrojen strašlivými zuby a jeho nohy vypadají
jako ubohé nedopalky."
- kniha Stezkami záhadných zvířat; Jaroslav Mareš
V roce 1924 byla příležitost odhalit a prokázat existenci tohoto záhadného stvoření nejspíše bohužel propásnuta. Tehdy v jednom alpském údolí našli dva švýcarští horalé ve ztvrdlém bahně zvláštní, zhruba 150 centimetrů dlouhou kostru, která připomínala obří ještěrku. Nevíme však přesně, co se stalo poté, existuje několik variant průběhu události. První varianta říká, že ještě zachovalou zdechlinu zvířete přišel zkontrolovat jeden profesor, jenže než si přinesl nářadí, aby zvíře z bahna vydoloval, zdechlina zvířete byla sežrána vránami, až z ní zbyla jen kostra, která byla následně odeslána přírodovědcům do Heidelbergu, kde její stopa končí. Další varianta říká, že již pouze kostru přišel zkontrolovat student veterinářství, který se však s nálezci (někde se uvádí, že se jednalo jen o jednoho horala, který kostru či zdechlinu nalezl a i rok nálezu bývá občas uváděn jako rok 1928 a ne 1924) začal hádat, jelikož tvrdil, že se jedná o pozůstatky srnce. Kostra pak byla zlikvidována. V létě roku 1921 jeden pytlák a jeden pastevec lovili na hoře Hochfilzenalm v jižním Rakousku. Náhle však uviděli, že je pozoruje velice zvláštní živočich. Odpočíval na skále a vypadal jako šedý červ. Byl prý tlustý jako mužská paže. Pytlák chtěl na tvora vystřelit, ale jakmile namířil pušku, neznámé stvoření se na oba muže vrhlo, a jak proletělo vzduchem, ukázalo se, že má dvě přední nohy. Muži poté ihned utekli. V roce 1908 napadl Tatzelwurm nedaleko rakouského města Murau lovce. Ten však již o Tatzelwurmovi slyšel z vyprávění, a tak, než se na něho Tatzelwurm vrhl, stačil z brašny vytáhnout nůž. Když se poté na něho Tatzelwurm vrhl, zasadil mu nožem několik ran, které však kvůli tuhému kožnatému krytu zvířete nebyly hluboké. Zvíře poté zmizelo v nedaleké skalní rozsedlině. Vzhledem k tomu, že oním lovcem byl rakouský tajný rada von Drasenowitsch, těšící se všeobecné vážnosti a považovaný za zcela hodnověrnou osobu, bylo jeho svědectví bráno jako velmi významné. V roce 1927 se s tímto tvorem setkal v horách jeden rakouský učitel, který ležícího tvora objevil před vchodem do jeskyně. Později prohlásil:
"Znám velmi dobře každého živočicha, který tu žije, ale tohle
bylo něco, co věda ještě nezná. Tajemný plaz připomínal
obrovského mloka."
Učitel se chtěl tvora zmocnit, jenže ten sebou mrskl a zmizel mezi skalami. Ve 30. letech 20. století se o Tatzelwurmovi psalo v mnoha předních evropských novinách a časopisech a bylo uspořádáno mnoho expedic s cílem polapit ho. V roce 1934 údajně Tatzelwurma vyfotografoval profesionální švýcarský fotograf Belkin, který měl za úkol fotografovat alpskou přírodu. Jeho snímek však byl označen za podvrh. Po 2. světové válce však zprávy o setkání s tímto tvorem přestaly přicházet a od té doby se objevují jen velmi zřídka. V roce 1954 však skupina italských farmářů tvrdila, že se údajně setkali s podivnou hadovitou šelmou s kočičí hlavou a jen se dvěma předními končetinami, jež napadla stádo vepřů blízko Palerma na Sicílii. Verze tohoto stvoření s kočičí hlavou je známa i z francouzských Alp, kde tohoto tvora přezdívají Arassas. Teorií, co by mohl být Tatzelwurm vlastně zač, je mnoho. Někteří zoologové jsou toho názoru, že by mohl být příbuzný se severoamerickým jedovatým ještěrem korovcem jedovatým (Heloderma suspectum) či s varanovcem bornejským (Lanthanotus borneensis), což je jediný zástupce rodu varanovec, který se však vyskytuje výhradně na ostrově Borneo. Panují i názory, že by se mohlo jednat o velemloka čínského (Andrias davidianus) či velemloka japonského (Andrias japonicus).
Stvoření s kočičí hlavou napadající stádo vepřů, které
měla zahlédnout skupinka farmářů na Sicílii roku 1954
Fontána představující Tatzelwurma v německém městečku Kobern-Gondorf
Belkinova údajná fotografie Tatzelwurma, která byla označena za podvrh
Moderní rekonstrukce Tatzelwurma
Pomníček věnovaný sedlákovi Hansu Fuchsovi. Na barevném malovaném
obrázku lze vidět útok dvou Tatzelwurmů na Fuchse. Fotografoval
český kryptozoolog, záhadolog, cestovatel a spisovatel Ivan Mackerle.
Komentáře
Okomentovat