Bilijský šimpanz
Bilijský šimpanz
Neznámý druh velkého šimpanze z Konga
Místo výskytu: | Demokratická republika Kongo - oblast pralesa Bili |
Výška: | 1,8 m - 2 m |
Zbarvení srsti: | černá |
Bilijský šimpanz, nazývaný též jako Bondo šimpanz, je dosud ne zcela jednoznačně popsaný a klasifikovaný, obrovitý lidoop, který žije v oblasti pralesa Bili u městečka Bondo v povodí řek Uelle a Ubangui na severu Demokratické republiky Kongo. Zdejší domorodci těmto obrovitým lidoopům říkají zabijáci lvů, neboť se jich prý bojí i ostatní zdejší šelmy, lvi, levharti a hyeny skvrnité. Menší lidoopi pak nazývají jako stromoví bubeníci. Bude se jednat o klasické poddruhy šimpanze učenlivého, kteří zde žijí - šimpanz východní a šimpanz čego. První zprávy o těchto velkých lidoopech se do Evropy dostal v roce 1908, kdy jeden belgický armádní důstojník (Kongo bylo tehdy belgická kolonie) zastřelil nedaleko Bonda na řece Uelle dva velké lidoopy. Jejich lebky, plus ještě další dvě, které získal od místních domorodců, přivezl do Evropy a věnoval je Muzeu střední Afriky v Tervurenu nedaleko Bruselu. Zoologové tyto lebky dlouho pečlivě zkoumali, avšak lebky neodpovídaly žádnému známému lidoopu. Až v roce 1937 je Henri Schouteden popsal jako nový poddruh gorily, který pojmenoval Gorilla gorilla uellensis, jelikož v obličejové části se podobaly lebkám šimpanzím, avšak samčí exempláře se vyznačovaly temenním hřebenem, jako je tomu u goril. Avšak od roku 1908 po celé 20. století nebyl zaznamenán žádný nový exemplář. Až v roce 1996 začal švýcarský fotograf divoké přírody Karl Ammann, který žije dlouhodobě v Keni, po tomto šimpanzi, nebo gorile, pátrat. Zorganizoval několik expedic do oblasti Bili, při nichž získal velké množství informací od místních domorodců. Objevil rovněž spoustu velkých hnízd na zemi, která patřila zmíněným lidoopům, a také jejich chlupy, trus (byl odlišný od šimpanzího) a mnoho velkých stop, ze kterých pořídil odlitky. Trus sice připomínal gorilí, avšak obsahoval mnoho zbytků ovoce a plodů, jak je tomu u šimpanzů (gorily jedí především rostlinné výhonky, bambus, liány a listí). Živého jedince se mu však zahlédnout nepodařilo, ani ho vyfotografovat. Ammann se do Konga vrátil znovu v roce 2000, avšak tentokrát s ním byla skupina odborníků na výzkum lidoopů. Předtím zde pátral Ammannem najatý domorodý lovec z Kamerunu, odborník na tzv. maso z buše, tj. nelegální lov goril, šimpanzů a jiných divokýcjhzvířat pro maso. Domorodec zde našel rovněž velká hnízda ne zemi a přinesl i několik cenných fotografií. Tentokrát Ammannův tým taktéž našel velká hnízda, která byla vystlána velkými listy. Kolem hnízd bylo nalezeno velké množství chlupů, jejichž vzorky byly rozeslány do několika na sobě nezávislých laboratoří. První výsledky testů DNA naznačily, že dotyčný lidoop má blíže k šimpanzovi než ke gorile. Je však mnohem větší než klasický šimpanz. V roce 2002 v této lokalitě prováděla průzkum americká primatoložka Shelly Williamsová z Atlanty ve státě Georgie. Je to specialistka na chov lidoopů. Strávila zde 2 měsíce, během nichž získala od místních domorodců nové poznatky, například že zabijáci lvů za úplňkových nocí hlasitě houkají a pořádají jakési koncerty. S pomocí místních lovců, členů Ammannova týmu, však dokázala tajemného lidoopa nafilmovat na video. Pro časopis New Scientist řekla:
"Náhle vyrazili z buše čtyři z nich přímo na mne. Kdyby to byl
jen předstíraný útok, tak by řvali, aby nás zastrašili. Tihle však
byli hrozivě tiší. A byli obrovití. Přicházeli zabíjet. Stála jsem
přímo naproti nim. Když mi však pohlédli do tváře, zastavili se
a pak zmizeli."
- kniha Legendární opolidé; Jaroslav Mareš
V roce 2004 se Ammann vrátil do oblasti Bili k dalšímu průzkumu. Tentokrát ho doprovázely dva filmové týmy a pět renomovaných vědců. V pralese instalovali mnoho přístrojů na fotobuňku (tzv. fotografické pasti). Podařilo se mu pořídit hned několik průkazných fotografií, z kterých je patrno, že se tito obrovití šimpanzi většinou pohybují po čtyřech a jejich ruce jsou velmi dlouhé. Ammann také získal fotografii, na které je obrovitý šimpanz zastřelený nedaleko letištní dráhy v Bondu. Zastřelený lidoop na fotografii sedí před dvěma černochy, z nichž jeden byl metr osmdesát vysoký. Lidoop na fotografii je evidentně větší. Velikost těchto lidoopů, kteří mají mít až 2 metry, potvrzuje i svědectví norské misionářky Madam Liev, které tento obrovský lidoop zastoupil cestu, když jela autem. Misionářka uvedla, že šel po zadních končetinách a měřil více jak 180 centimetrů. O tomto lidoopu tedy známe toto: lebka samců má temenní hřeben (jako je tomu u goril, i když poněkud nižší), přední část lebky je plochá jako u šimpanze, tvář je velká a černá jako u gorily, výška až dva metry je rovna největším gorilám, splétají si hnízda na zemi jako gorily a potravu tvoří do značné míry ovoce a plody jako u šimpanzů. Podle analýzy mitochondriální DNA je tedy tento lidoop blíže k šimpanzovi než ke gorile. Za prvé by mohlo jít o nový druh i nový rod lidoopa, za druhé jsou to obrovití šimpanzi dosud neznámého druhu a za třetí by to mohli být hybridi, výsledek křížení goril se šimpanzi, avšak to není pravděpodobné. Nejspíše bude náležet patrně k poddruhu šimpanze východního, avšak rovněž by se mohlo jednat o samostatný poddruh šimpanze učenlivého.
Bilijský šimpanz
Bilijský šimpanz
Bilijský šimpanz zastřelený nedaleko letištní dráhy v Bondo
Šimpanz učenlivý
Gorila
Komentáře
Okomentovat