Yettiho planeta

Svědectví B. H. Hodgsona První zdokumentovaná moderní zpráva o pozorování yettiho Z Himálají začaly přicházet první zdokumentované zprávy o pozorování záhadných, chlupatých, vzpřímeně a po dvou nohách chodících tvorech podobných opicím již během 19. století, kdy se pohoří stalo oblíbeným místem evropských cestovatelů, horolezců a dobrodruhů. Himálaj je pohoří v Asii, které odděluje Indický subkontinent od Tibetské náhorní roviny. V tomto pohoří se nachází deset ze čtrnácti nejvyšších vrcholů světa, takzvaných osmitisícovek. Nejvyšší horou Himálaje i světa je Mount Everest (8 850 m n. m.). Dnes pohoří zasahuje na území Pákistánu, Číny, Indie, Nepálu a Bhútánu. Za úplně první zdokumentované svědectví o pozorování yetiho se pokládá zpráva Briana Houghtona Hodgsona, britského horolezce, cestovatele, přírodovědce a etnologa, který pracoval v Indii a v Nepálu a který zde zastával titul "rezidenta", což je vládní úředník, který je povinen trvale pobývat v jiné zemi a který má jakožt

Selma Norská jezerní příšera Místo výskytu: jezero Seljordsvatnet, městečko Seljord, Telemark, Norsko Délka: 10 - 12 m Zbarvení: černé, tmavé Prostředí: voda I v oblasti Skandinávie podle legend údajně žijí mořské či jezerní příšery. Ve Finsku je to Iku-Turso, ve Švédsku Storsjöodjuret, na Islandu Lagarfljótsormur a v Norsku příšera zvaná Selma . Tento legendární mořský had, který je součástí zdejšího folkloru, údajně přebývá v 13 kilometrů dlouhém jezeře Seljordsvatnet u městečka Seljord v regionu Telemark na jihu země. Stejně jako skotské jezero Loch Ness bylo i jezero Seljordsvatnet vytvořeno ledovci během poslední doby ledové. O příšeře údajně žijící v tomto jezeře se hovoří již dlouho a rovněž bylo zaznamenáno mnoho očitých svědectví a zpráv o pozorování. Zajímavostí je, že nejvíce se jich odehrálo během horkých, letních dnů. Nejstarší písemná zpráva o tvorovi pochází z roku 1750. Záhadné dlouhé hadovité stvoření tehdy údajně několikrát obeplavalo člun muže z vesničky Bø, která s

Svědectví z pohoří Kin-lin Setkání s čínským divokým mužem Nejvíce očitých svědectví a zpráv o pozorování čínského divokého člověka pochází ze Střední Číny, a to konkrétně z oblasti Šen-nung-tia v pohoří Daba, která se nachází v provincii Chu-pej a z pohoří Kin-lin v provincii Šan-si. Obě tyto rozlehlé oblasti jsou pokryty panenskou a divokou přírodou a nachází se zde mnoho těžce přístupných lokalit. Čínský divoký muž má mnoho lokálních jmen a po staletí je pevnou součástí zdejšího folkloru. Nejčastěji se mu přezdívá jeren. Další názvy jsou napříkald maoren ("chlupatý člověk"), damaoren ( "obrovský chlupatý člověk"), šan-kuej ("horské monstrum") nebo feifei ("muž velký jako hora"). V pohoří Kin-lin, která je na zprávy o pozorování a očitá svědectví druhá nejsilnější (po Šen-nung-tia), je jeren nazýván medvědím mužem. Právě o této oblasti se jako o jednom z míst výskytu jerena zmínil již před několika staletími farmakolog Li Š-čen (v době kdy žil